Gaywatch

Ze zápisků našich kantorek Bc. Anny Ediznové a BTw. Britty Perreyové, Tb. D., na výletě na plážích v Gaywatch...

Je krásné čtvrteční ráno a my, dvě pedagožky a náš školní dobrovolný záchranný plavecký oddíl Vydra 11 vyrážíme z bistra u dálničního kilometru číslo 92 v Greendale směrem na plážovou destinaci Gaywatch. Po vášnivé a velmi bouřlivé noci jsme vděčny za vyasfaltovanou pláž, která jako jediná není plná nánosů písků a německých turistů. Cesta lesem ubíhá rychle - zastavíme se jen jednou a uděláme krátkou převlékací přestávku. Vzduch a jisté tělesné partie jsou vlhké a pot se z nás jen řyne, i když nevyvíjíme žádné velké úsilí a o fyzické námaze po včerejší noci se dá mluvit jen snad sázkou, ehm, tedy s nadsázkou. Jakmile zjistíme, že se stezka začíná svažovat a do cíle už nám zbývá slabá čtvrtminutovka, dobrá nálada, která nás celou cestu provází, ještě o kousek vzroste.

Závěrečná čtvrtminutová část cesty do Gaywatch

Plavčík Míč Bjukoenen

Naším cílem je Bel Air Park v Gaywatch - muzeum bikin a další, hlavně námořní techniky, včetně tankerů a obrněných plavčíků. U každého vystaveného kousku si můžeme přečíst o jeho historii (sexuálních partnerek), pokud ji bylo možné zjistit, nebo o tom, jak náročné bylo danou techniku vyzkoušet a jaké problémy byly s provedením. Jedná se totiž o velmi objemné "exponáty" (jako dopravní letadla, vojenské stíhačky, tanky) a také je zde k vidění několikametrová pískovcová socha Sulina, která kdysi stávala na prostranství před Komunitní bankou (KB) v Greendale.

Slunění se na skále (po převlékací pauze)

Počasí nám přeje a my si veškerou, zejména techniku v předklonu prolézáme, nasedáme si dovnitř, kde možná někdo na chvíli zavře oči a zatouží proletět se vysoko v oblacích a pak zase hladce přistát na nevelké loužičce na kraji ***censored***, který je vysloužilým arzenálem doslova napěchován. Pan Bjukoenen nám vypráví o peripetiích, které zažil, aby ty které skvosty získal, sbalil a dopravil až sem. Nemohu vám bohužel vysypat z rukávu názvy ani těch nejvzácnějších, protože se mi nakonec slily pod obecná pojmenování (která získali od svých partnerek) letadlo, tank, motor... Ale i tak to byl obrovský zážitek. Návštěvu tohoto zajímavého místa mohu vřele doporučit i ženám, které nad technikou zrovna neprojevují nadšení hraničící s vášní, jakou jsme viděli právě u majitele tohoto neobyčejného muzea. Je na co se dívat!! ;-) :-9

Závěrečné foto s Míčem Bjukoenenem (bráno zleva: zadní řada - Jaegermgr. Alžběta Vuajtová; externí internistka Kvendra "psano s Q" Kjut,  prostřední řada - BTw. Britta Perreyová, Tb. D.; Bč. Benjamin Čenk; přední řada - Bc. Anna Ediznová; plavčík Míč Bjukoenen; Ing. Marek Wingr)